Rent a baby Právně volné děti
Právně volné děti

Právně volné je takové dítě, o které jeho biologičtí rodiče nejeví žádný zájem. Důležité je ale tuto skutečnost prokázat. V dřívějších časech k „blokování“ adopce nebo přechodu dítěte do jiné rodiny stačilo, že rodič jednou za půl roku poslal dítěti pohled. To se naštěstí již nyní podařilo změnit, přesto je velmi složité a zdlouhavé prokázat nezájem rodičů.

„Právně volný“ (ač takový výraz v českém právu fakticky neexistuje, je běžně používaný a budeme se ho držet také) je například sirotek – a to buď skutečný, nebo tzv. sirotek „sociální“ – sice rodiče má, ale ti se o něj nijak, případně nijak zvlášť nezajímají – udělí souhlas k osvojení, umístí ho dlouhodobě v nějakém kolektivním zařízení, případně se k němu chovají zvlášť zavrženíhodným způsobem.

Biologičtí rodiče, a to oba, musí dát souhlas k osvojení, a to zcela zřejmě a prokazatelně. Mohou dát buď souhlas k osvojení dítěte konkrétní osobou nebo konkrétní rodinou nebo tzv. blanketový souhlas – jasně a konkrétně se vyslovit před soudem nebo před orgánem sociálně právní ochrany dětí, že souhlasí s osvojením dítěte anonymním rodičům. Tzv. blanketový souhlas je možné vyslovit až po 6 týdnech po narození dítěte. A kde taková matka, která opustí dítě v porodnici, po 6 týdnech je? Těžko se to dozvíme a těžko jí budeme hledat. Potom se musí čekat na uplynutí další doby pro prokázání tzv. kvalifikovaného nezájmu (§ 68 odst. 1 písm. a/ ZOR), kdy souhlasu rodičů není třeba tehdy, jestliže rodiče neprojevovali po dobu nejméně 6 měsíců soustavně o dítě opravdový zájem zejména tím, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevují snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě, případně na vyslovení tzv. žádného nebo absolutního nezájmu (§ 68 odst. 1 písm. b/ ZOR), kdy souhlasu rodičů není třeba tehdy, jestliže po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoli jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka.

O otázce kvalifikovaného nezájmu a žádného zájmu rozhoduje soud.

Když se nad výše napsanými pravidly zamyslíme, vyplyne z toho jediné – už je zcela jasné, proč miminka nemohou jít z porodnice rovnou do náhradní rodiny a musí cestovat po nejrůznějších ústavech, kde je jim sice věnována absolutně profesionální a sterilní péče, ale není to domov. Opustí-li matka dítě v porodnici, musí se stejně čekat, zdali se pro něj nevrátí a nebo si to nějak nerozmyslí – viz absolutní nezájem – ovšem, co když jí v tom bránila závažná překážka – počkáme tedy pro jistotu déle…

A i když taková matka v porodnici jasně řekne, že dítě nechce, musí toto opakovat za 6 týdnů – a kde ji budeme hledat? Nebudeme, počkáme, vždyť se jedná jen o 6 měsíců… ale pro miminko je to celý život…