Rent a baby PŘÍBĚHY
Díky ombudsmanovi

Zdravý rozum vyhrál až díky ombudsmanovi...

Názor matky:

„Rozhodli jsme se s manželem žít alternativním, přírodě blízkým způsobem, a přestože tím zjevně neporušujeme žádné zákony, narazili jsme na to, že bez ohledu na zákony je tady síla mocnější, která si zákony může svévolně vykládat: sociální pracovnice. Narazili jsme už při volbě jména: Půlnoční bouře musela být nakonec na přání úřadů přejmenována na Elišku. Tím jsme však na sebe upozornili a stali se objektem zjevné šikany. Když se sociální pracovnice přijely přesvědčit, v jakém prostředí dcera vyrůstá, byly spokojeny a i tak nám to oznámily. Jaké bylo naše překvapení, když se po čase vrátily s nařízením dítě mi odebrat. Nemohla jsem nic dělat, jen přihlížet, jak zdravého a prospívajícího kojence odvážejí, a ještě poslouchat jejich řeči o tom, že já i manžel bychom měli být dáni také do nějakého ústavu. Ukázalo se, že když se člověk dostane do kolotoče tahanic o dítě, nepomůže mu skoro nikdo – nám pomohl až zásah ombudsmana. Arogance sociálních pracovnic a jejich naprostá neúcta k matce, jejím citům nebo k skutečnému prospěchu dítěte, to vše mě bude strašit do smrti..."

Komentář ombudsmana:

Paní B. F. se na veřejného ochránce práv obrátila kvůli nucenému umístění své dcerky Elišky, do kojeneckého ústavu. Ombudsman prozkoumal důvody, pro které okresní úřad podal návrh na předběžné opatření k umístění holčičky v kojeneckém ústavu, a shledal je nedostatečnými. Pro naléhavost situace navrhl úřadu, aby bezodkladně podal soudu návrh na zrušení předběžného opatření, což se stalo. V průběhu šetření zjistil, že okresní úřad jako orgán sociálněprávní ochrany dětí podal okresnímu soudu návrh na předběžné opatření s odůvodněním, že dítě nebylo očkováno, nebylo ani nikde zaregistrováno, nemělo zdravotní pojištění a „byl ohrožen příznivý vývoj dítěte“. Ombudsman však dospěl k závěru, že pokud dítě nemá průkazku zdravotní pojišťovny a nebylo očkováno, neznamená to ještě vážné ohrožení jeho příznivého vývoje. Podle zákona vzniklo pojištění holčičky jejím narozením. Navíc nesplnění povinnosti oznámit narození dítěte do osmi dnů zdravotní pojišťovně lze postihnout pokutou, což se v tomto případě nestalo. Dalším z důvodů pro tvrdý postup bylo, že matka porušila právo své dcery i tím, že ji nezaregistrovala na matrice. Tomuto právu však neodpovídá přímo povinnost rodičů, ale především povinnost státu. Podle zákona o matrikách je zprávu o narození dítěte v prvé řadě povinno oznámit matričnímu úřadu zdravotnické zařízení, v němž byl porod ukončen, popřípadě lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní péči. A ze spisu vyplynulo, že matka se s dcerou dostavila k lékaři tři dny po porodu. Narození dítěte lékař oznámil jak orgánu sociálněprávní ochrany dítěte, tak matričnímu úřadu příslušnému pro zápis Půlnoční Bouře do knihy narození. A k námitce, že matka nedala dítěti zákonné jméno, poukázal ombudsman na právní úpravu, podle níž – pokud rodiče určí jméno, které nelze zapsat – je matriční úřad povinen oznámit to soudu. Úřad pochybil, když toto neoznámil. „Matka Půlnoční Bouře zjevně porušila několik zákonných povinností, ale právní řád obsahuje standardní mechanizmy, jak na takové jednání reagovat. Avšak žádný z příslušných orgánů – zdravotní pojišťovna, okresní hygienik, okresní úřad – proti ní nezahájil řízení,“ řekl Otakar Motejl a připomněl, že ze všeho nejvíce je chráněno právo na respektování rodinného a soukromého života, neboť jde o právo základní.

(Zdroj: www.tydenik-sondy.cz)

 
Kdo rozhoduje o novorozencích?

Patří právo rozhodovat o novorozenci matce, nebo personálu nemocnice? Sociální pracovnice, policie a okresní soudce se rozhodli bez opory v zákonu odebírat zdravé děti matkám, které jsou svobodnými, zodpovědnými a myslícími bytostmi...

K mimořádné protiprávní události došlo v říjnu 2007 na Berounsku. Paní Eva vyjádřila po porodu v hořovické nemocnici přání odejít domů. Požádala ošetřujícího lékaře o předložení tzv. negativního reversu, jehož podpisem by potvrdila, že odchází se svým ZCELA zdravým dítětem ZCELA dobrovolně. Zdravotníci odmítli dokument vystavit a matce začali v odchodu tvrdohlavě bránit. Matka nakonec s dítětem přesto odjela domů. Je třeba zdůraznit, že dle vyjádření obou rodičů i přítomné duly bylo narozené dítě prohlédnuto primářem dětského oddělení a shledáno naprosto zdravým. Během několika hodin do jejich bydliště dorazila výprava ve složení: dvě sociální pracovnice, doprovázené policií a vůz záchranné služby s výzvou, aby jim rodiče vydali dítě, které se musí vrátit do porodnice. Rodiče vysvětlili, že miminko bylo po porodu uznáno zdravým, využili tedy svého práva a zcela v souladu se zákonem odešli z pro ně nevyhovujícího prostředí porodnice domů. Sociální pracovnice jim však předložily usnesení o předběžném opatření - dokument, který nesl čerstvé razítko a podpis berounského okresního soudce, v němž je uvedeno, že dítě je nezbytné bezodkladně odvézt zpět do porodnice. Matka s dítětem ve voze záchranné služby doprovázena otcem v rodinném autě byli nuceni vrátit se zpět na příslušné oddělení hořovické nemocnice, kde jsou dosud. V České republice, stejně jako ve většině zemí EU, je možné zcela legálně rodit ambulantně. Zdejší porodnice se ovšem snaží v tom rodičům bránit - dosud se odvolávaly na metodický pokyn MZ ČR, který doporučuje, aby i zdravý novorozenec zůstal v porodnici pod dohledem lékařů alespoň prvních 72 hodin po porodu. Toto doporučení však není pro rodiče právně závazné, má povahu pouze a výhradně doporučení ze strany zdravotníků, nezakládá tedy žádné právo lékaři ukládat rodičům či dětem jakékoliv povinnosti či omezení! Jde o tzv. „první volbu“, kterou jim zdravotník nabízí…

Uvědomělí rodiče tedy mnohdy odcházeli či odcházejí s dětmi domů, ať už podepsali negativní revers či nikoliv. Tento případ je naprosto ojedinělý a mimořádný v tom, že porodnice bezprecedentně a nezákonně využila (v případě zdravého dítěte a matky spíš zneužila) státní moci a donutila rodiče k povolnosti soudní cestou. Tento případ má velkou společenskou nebezpečnost ve smyslu vydávání rozhodnuti soudy resp. soudci, které se neopírají o správný výklad zákona a vůbec celkové neuznávání rodičovských práv.

(Zdroj: Hnutí za aktivní mateřství)

 
O zdraví dítěte nerozhodují rodiče

Když se lékař rozhodne způsobit vašemu dítěti doživotní poškození organismu, jsou mu v tom orgány sociálně-právní ochrany dětí nápomocny proti vůli rodičů a bez ohledu na skutečný stav dítěte...

Manželé M. a P. mají tři děti. Jejich nejmladší dítě, 8letý syn J. onemocněl zhoubným nádorovým onemocněním, tzv. Ewingovým sarkomem v maxilární dutině a byla mu stanovena léčba dle mezinárodního protokolu EURO-E.W.I.N.G.99. Podstoupil šest bloků chemoterapie a následně operaci, při které se vlastní nádor nenašel a odebrané vzorky okolní tkáně a kostí byly histologicky negativní a vykazovaly pouze změny po hojení. Ošetřující lékař požaduje provedení radioterapie a to v rozsahu odpovídajícímu nálezu z období před operací. Lékař argumentuje, že v případě radioterapie je šance na úspěšné dokončení léčby 60–80%. V opačném případě že se šance snižují o 20%, zejména tím, že se zvyšuje riziko recidivy nádoru asi o 1/3, zde však lékaři nejsou v procentuálním vyjádření jednotní, obzvláště s ohledem na mnohaměsíční odstup od poslední léčby. Nasazení radioterapie je v souladu s mezinárodním protokolem EURO-E.W.I.N.G.99. Rodiče odmítají udělit svolení. Opatřili si informace, podle nichž pozdní následky radioterapie jsou natolik závažné, že organismus, zejména pak ozářenou oblast, trvale poškodí a výrazně ovlivní kvalitu života. Jedná se zejména o zastavení růstu ozářené oblasti (a s tím spojenou deformaci obličeje), snížení funkce očního nervu, vznik šedého zákalu, ovlivnění funkce hypofýzy, ovlivnění vývoje zubů a horní čelisti a dále může vyvolat vznik sekundární malingitidy. Všechny výsledky z histologie jsou v tomto okamžiku negativní, dítě je v dobrém zdravotním stavu, ozařování by tedy podle rodičů tento zdravotní stav silně zhoršilo, ačkoli přínos radioterapie provedené s tak velkým odstupem je silně diskutabilní. Jelikož ozařování není neodkladné, obrátil se ošetřující lékař na orgán sociálně- právní ochrany dětí a požádal, aby orgán sociálně-právní ochrany dětí podal návrh na vydání předběžného opatření. Orgán sociálně-právní ochrany dětí podal podnět na omezení rodičovské odpovědnosti v rozsahu nezbytném pro provedení zákroku a soudce se nyní rozhoduje, zda zahájí nesporné řízení.

(Zdroj: www.viaiuris.p ilaw.cz)